Welcome to Lesson 46 of your Czech language journey!
This lesson teaches the Czech verb for "to know": vědět. Nevím. "I don't know." Vím, že máš pravdu. "I know you are right." It is the verb for knowing a fact, an answer, a piece of news: you know that something is so, or what, where, when or whether it is.
English has one verb "know", and Czech has three. Vědět knows facts and information: Vím, kde bydlí. "I know where he lives." Znát knows people, places and works by acquaintance: Znám ho. "I know him." Znám Brno. "I know Brno." Umět knows how: Umím česky. "I can speak Czech." Choosing among them is the main skill in this lesson. A useful rule of thumb: if "know" is followed by a clause (that…, where…, whether…), use vědět; if it is followed by a person, a place or a title, use znát; if it means "can", use umět. This lesson teaches vědět and sets znát beside it throughout, because a learner who has only one of the two will soon use the wrong one.
Grammar: vědět is an irregular verb, and its present tense must be learned by heart: vím, víš, ví, víme, víte, vědí. The past tense is regular and keeps the long stem: věděl, věděla, věděli. The future is budu vědět. To negate it, attach ne-: nevím, neví, nevěděl. Czech also requires double negation: Nikdo nic neví. "Nobody knows anything."
Etymology: vědět comes from Common Slavic věděti and goes back to the Indo-European root meaning "see, know" that gave Latin videre "to see", Greek oîda "I know", Sanskrit veda "knowledge" and English wit and wise. Czech vidět "to see" is a close relative of vědět: seeing and knowing are one root. From it Czech builds věda (science), vědec (scientist), vědecký (scientific), vědomí (consciousness, awareness), vědomost (a piece of knowledge) and svědomí (conscience, literally "co-knowing"). Polish says wiedzieć and Slovak vedieť.
Orthography: after d, the letter ě softens the consonant, so vědět is pronounced [ˈvjɛɟɛt], with a soft [ɟ], and the first ě gives [jɛ] after v. The negative prefix ne- is written together with the verb: nevím, never ne vím. The long í of vím, víš, ví carries the čárka and must not be dropped: vim is a misspelling.
Frequently Asked Question: What does "vědět" mean in Czech?
Vědět means "to know" a fact or a piece of information. It is one of the most useful verbs in the language: Víš to? "Do you know it?" Nevím. "I don't know." For a person or place you know, Czech uses znát; for "know how to", it uses umět.
Key Takeaways:
- Vědět = to know a fact: Vím, že…, Nevím, kde…, Kdo to ví? - The present tense is irregular: vím, víš, ví, víme, víte, vědí. It is not vědím. - Znát = to know a person, place or thing: Znám Karla. Umět = to know how: Umím plavat. - Negation takes ne- and requires double negation: Nikdo nic neví. - Useful fixed phrases: Víš co? "You know what?", Dej mi vědět. "Let me know.", Pokud vím… "As far as I know…"
✾ ❦ ✾ ❦ ✾ ✾ ❦ ✾ ❦ ✾ ✾ ❦ ✾ ❦ ✾
The forms of vědět:
vědět /ˈvjɛɟɛt/ – to know (infinitive)
vím /viːm/ – I know
víš /viːʃ/ – you know (singular, informal)
ví /viː/ – he/she/it knows
víme /ˈviːmɛ/ – we know
víte /ˈviːtɛ/ – you know (plural, or formal singular)
vědí /ˈvjɛɟiː/ – they know
věděl /ˈvjɛɟɛl/ – he knew; věděla /ˈvjɛɟɛla/ – she knew; věděli /ˈvjɛɟɛlɪ/ – they knew
Related words:
znát /znaːt/ – to know (a person, a place)
umět /ˈumɲɛt/ – to know how, to be able
věda /ˈvjɛda/ – science
vědec /ˈvjɛdɛts/ – scientist
vědomí /ˈvjɛdɔmiː/ – consciousness, awareness
svědomí /ˈsvjɛdɔmiː/ – conscience
Sounds to watch:
- ě after d softens it: vědět [ˈvjɛɟɛt], vědí [ˈvjɛɟiː], věděl [ˈvjɛɟɛl]. After v it adds a [j]: [vjɛ]. Do not say [ˈvɛdɛt]. - d before e, o, a (without ě) stays hard: věda [ˈvjɛda], vědec [ˈvjɛdɛts], vědomí [ˈvjɛdɔmiː]. - í in vím, víš, ví is long: hold it about twice as long as a short vowel. Vím [viːm] is not vim. - š in víš is like English "sh". ž in že is like the "s" in "measure". - Stress falls on the first syllable: VĚ-dět, VÍ-me, VÍ-te, NE-vím, NE-ví. - A word like Nikdo is pronounced [ˈɲɪɡdɔ]: the k voices before d.
✾ ❦ ✾ ❦ ✾ ✾ ❦ ✾ ❦ ✾ ✾ ❦ ✾ ❦ ✾
46.1a Nevím I-don't-know.
46.1b Nevím /ˈnɛviːm/ NEG-know.1SG.PRES
46.2a Všichni everyone to it vědí know.
46.2b Všichni /ˈfʃɪxɲɪ/ all.M.PL.NOM to /tɔ/ it.N.SG.ACC vědí /ˈvjɛɟiː/ know.3PL.PRES
46.3a Víš you-know to it?
46.3b Víš /viːʃ/ know.2SG.PRES to /tɔ/ it.N.SG.ACC
46.4a Kdo who to it ví knows?
46.4b Kdo /ɡdɔ/ who.M.SG.NOM to /tɔ/ it.N.SG.ACC ví /viː/ know.3SG.PRES
46.5a Nikdo nobody nic nothing neví knows.
46.5b Nikdo /ˈɲɪɡdɔ/ nobody.M.SG.NOM nic /ɲɪts/ nothing.ACC neví /ˈnɛviː/ NEG-know.3SG.PRES
46.6a Vím I-know, že that máš you-have pravdu truth.
46.6b Vím /viːm/ know.1SG.PRES že /ʒɛ/ that.CONJ máš /maːʃ/ have.2SG.PRES pravdu /ˈpravdu/ truth.F.SG.ACC
46.7a Nevím I-don't-know, kde where je is nádraží station.
46.7b Nevím /ˈnɛviːm/ NEG-know.1SG.PRES kde /ɡdɛ/ where je /jɛ/ be.3SG.PRES nádraží /ˈnaːdraʒiː/ station.N.SG.NOM
46.8a Znám I-know ho him, ale but nevím I-don't-know, kde where bydlí he-lives.
46.8b Znám /znaːm/ know(be-acquainted-with).1SG.PRES ho /ɦɔ/ he.M.SG.ACC ale /ˈalɛ/ but nevím /ˈnɛviːm/ NEG-know.1SG.PRES kde /ɡdɛ/ where bydlí /ˈbɪdliː/ live.3SG.PRES.IMPERF
46.9a Zítra tomorrow už already budu I-will-be vědět to-know mnohem much víc more.
46.9b Zítra /ˈziːtra/ tomorrow už /uʃ/ already budu /ˈbudu/ be.1SG.FUT vědět /ˈvjɛɟɛt/ know.INF.IMPERF mnohem /ˈmnɔɦɛm/ much(+COMP) víc /viːts/ more
46.10a Dej give mi me vědět to-know, až when dorazíš you-arrive.
46.10b Dej /dɛj/ give.IMP.2SG.PERF mi /mɪ/ I.DAT(clitic) vědět /ˈvjɛɟɛt/ know.INF.IMPERF až /aʃ/ when dorazíš /ˈdɔraziːʃ/ arrive.2SG.PRES.PERF(=FUT)
46.11a Nevěděla didn't-know jsem I-am, že that už already odešel left.
46.11b Nevěděla /ˈnɛvjɛɟɛla/ NEG-know.PAST.F.SG jsem /jsɛm/ be.1SG.AUX že /ʒɛ/ that.CONJ už /uʃ/ already odešel /ˈɔdɛʃɛl/ leave.PAST.M.SG.PERF
46.12a Kdybych if-I to it věděl knew, řekl said bych I-would ti you to it.
46.12b Kdybych /ˈɡdɪbɪx/ if.COND.1SG to /tɔ/ it.N.SG.ACC věděl /ˈvjɛɟɛl/ know.PAST.M.SG řekl /ˈr̝ɛkl̩/ say.PAST.M.SG.PERF bych /bɪx/ COND.1SG ti /cɪ/ you.SG.DAT(clitic) to /tɔ/ it.N.SG.ACC
46.13a Jak how to it mám I-am-to vědět to-know, když when mi to-me nikdo nobody nic nothing neřekl told?
46.13b Jak /jak/ how to /tɔ/ it.N.SG.ACC mám /maːm/ have.1SG.PRES(=be-supposed-to) vědět /ˈvjɛɟɛt/ know.INF.IMPERF když /ɡdɪʃ/ when.CONJ(=since) mi /mɪ/ I.DAT(clitic) nikdo /ˈɲɪɡdɔ/ nobody.M.SG.NOM nic /ɲɪts/ nothing.ACC neřekl /ˈnɛr̝ɛkl̩/ NEG-say.PAST.M.SG.PERF
46.14a Člověk a-person nikdy never neví knows, co what ho him čeká awaits.
46.14b Člověk /ˈtʃlɔvjɛk/ person.M.SG.NOM nikdy /ˈɲɪɡdɪ/ never neví /ˈnɛviː/ NEG-know.3SG.PRES co /tsɔ/ what.N.SG.NOM ho /ɦɔ/ he.M.SG.ACC(clitic) čeká /ˈtʃɛkaː/ wait-for.3SG.PRES.IMPERF
46.15a Jediné the-only-thing, co what vím I-know, je is to that, že that nic nothing nevím I-know-not.
46.15b Jediné /ˈjɛɟɪnɛː/ only.N.SG.NOM(as-noun) co /tsɔ/ what.REL vím /viːm/ know.1SG.PRES je /jɛ/ be.3SG.PRES to /tɔ/ that.N.SG.NOM že /ʒɛ/ that.CONJ nic /ɲɪts/ nothing.ACC nevím /ˈnɛviːm/ NEG-know.1SG.PRES
✾ ❦ ✾ ❦ ✾ ✾ ❦ ✾ ❦ ✾ ✾ ❦ ✾ ❦ ✾
46.1 Nevím. → "I don't know."
46.2 Všichni to vědí. → "Everyone knows it."
46.3 Víš to? → "Do you know it?"
46.4 Kdo to ví? → "Who knows?"
46.5 Nikdo nic neví. → "Nobody knows anything."
46.6 Vím, že máš pravdu. → "I know you're right."
46.7 Nevím, kde je nádraží. → "I don't know where the station is."
46.8 Znám ho, ale nevím, kde bydlí. → "I know him, but I don't know where he lives."
46.9 Zítra už budu vědět mnohem víc. → "Tomorrow I'll know much more."
46.10 Dej mi vědět, až dorazíš. → "Let me know when you arrive."
46.11 Nevěděla jsem, že už odešel. → "I didn't know he had already left." (a woman speaking)
46.12 Kdybych to věděl, řekl bych ti to. → "If I knew, I'd tell you." (a man speaking)
46.13 Jak to mám vědět, když mi nikdo nic neřekl? → "How am I supposed to know, when nobody has told me anything?"
46.14 Člověk nikdy neví, co ho čeká. → "You never know what is waiting for you."
46.15 Jediné, co vím, je to, že nic nevím. → "The only thing I know is that I know nothing."
✾ ❦ ✾ ❦ ✾ ✾ ❦ ✾ ❦ ✾ ✾ ❦ ✾ ❦ ✾
46.1 Nevím.
46.2 Všichni to vědí.
46.3 Víš to?
46.4 Kdo to ví?
46.5 Nikdo nic neví.
46.6 Vím, že máš pravdu.
46.7 Nevím, kde je nádraží.
46.8 Znám ho, ale nevím, kde bydlí.
46.9 Zítra už budu vědět mnohem víc.
46.10 Dej mi vědět, až dorazíš.
46.11 Nevěděla jsem, že už odešel.
46.12 Kdybych to věděl, řekl bych ti to.
46.13 Jak to mám vědět, když mi nikdo nic neřekl?
46.14 Člověk nikdy neví, co ho čeká.
46.15 Jediné, co vím, je to, že nic nevím.
✾ ❦ ✾ ❦ ✾ ✾ ❦ ✾ ❦ ✾ ✾ ❦ ✾ ❦ ✾
These are the grammar rules for vědět in Czech:
1. Vědět, znát, umět: three verbs for one English "know"
- Vědět = to know a fact or a piece of information. It takes a clause (že…, kde…, kdy…, jestli…, co…) or a pronoun such as to, nic, všechno, víc: Vím, že máš pravdu (46.6). Nevím, kde je nádraží (46.7). Všichni to vědí (46.2). - Znát = to know a person, a place, a work, a thing: you have met it or are familiar with it. It takes a direct object in the accusative: Znám ho (46.8). Znám Brno. Znám tu písničku. "I know that song." - Umět = to know how, to be able: Umím česky. "I speak Czech." Umí plavat. "He can swim." (Lesson 36 met umět.) - The two main verbs can stand side by side in one sentence, and the difference is clear: Znám ho, ale nevím, kde bydlí (46.8). - Related verbs: poznat (perfective) = to recognise, to get to know: Poznal jsem ho podle hlasu. "I recognised him by his voice." Dozvědět se (perfective) = to find out, to learn a piece of news: see 4 and the Genre Section. Zjistit = to find out by checking.
2. Conjugation
Present (irregular, to be learned by heart), as given in the Internetová jazyková příručka of the Czech Language Institute:
- vím, víš, ví - víme, víte, vědí
Past: věděl, věděla, vědělo; věděli (masculine animate plural), věděly (other plurals). With the auxiliary in the first and second person: věděl jsem, věděla jsi, věděli jsme. In the third person the auxiliary is dropped: věděl, věděla, věděli.
Future: budu vědět, budeš vědět, bude vědět, budeme vědět, budete vědět, budou vědět (46.9).
Conditional: věděl bych, věděl bys, věděl by, věděli bychom, věděli byste, věděli by (46.12 has kdybych věděl).
Imperative: věz, vězte. These are bookish and rare; in speech Czech avoids them. Where English says "know that…", a Czech speaker uses the ordinary present: Víš co? Víte co? (see 5).
Other forms: the verbal noun is vědění "knowing, knowledge", and the present transgressive (a literary form, Section F) is věda (masculine singular), vědouc (feminine and neuter singular) and vědouce (plural).
3. Negation: ne- and double negation
The prefix ne- is attached directly to the verb: nevím, neví, nevěděl. Czech negative words do not cancel each other: nikdo nic neví (46.5), člověk nikdy neví (46.14), nikdo mi nic neřekl (46.13). English "nobody knows anything" needs one negative; Czech needs a negative on the verb and on each negative pronoun. In nevím nic "I know nothing", the verb is negated as well as the pronoun.
4. Clauses after vědět: že, indirect questions, tense
A clause after vědět begins with že (that), or with a question word or jestli (whether): Nevím, jestli přijde. "I don't know whether he will come." The tense in the clause is the tense of the original thought, not the tense of the main verb: Nevěděla jsem, že už odešel (46.11): the main verb is past, and so is odešel, because the leaving happened before she was told. If the knowing and the event are at the same time, Czech keeps the present: Věděl, že je doma. "He knew he was at home." English shifts the clause back ("was", "had left"); Czech does not.
5. Vědět o + locative, and fixed phrases
- vědět o + locative = to know about, to be aware of: Co o tom víš? "What do you know about it?" Nevím o tom nic. "I know nothing about it." Eva o městě věděla spoustu zajímavých věcí. "Eva knew a lot of interesting things about the city." (Genre Section, 46.26.) - Víš co? / Víte co? = "You know what?", "Tell you what", the way to introduce a suggestion: Víte co? Půjdu s vámi (46.24). - Dej mi vědět / Dejte mi vědět = "Let me know" (46.10, 46.28). Dát vědět = to let someone know. - Pokud vím = "as far as I know". - Kdo ví? = "Who knows?" - Bůh ví = "God knows", "heaven knows": Bůh ví, kde je. "Heaven knows where he is." - Člověk nikdy neví = "you never know" (46.14).
6. Words built on vědět
- věda – science; vědec – scientist; vědecký – scientific - vědomí – consciousness, awareness; vědomý – aware; nevědomost – ignorance - svědomí – conscience; svědek – witness (originally "one who knows with") - vědomost, usually plural vědomosti – knowledge, a stock of facts
7. Vědět is not every English "know"
- A person or a place: znát (46.8, 46.22, 46.23). - A skill: umět (Umím česky). - To recognise: poznat (Poznala ho podle hlasu). - To find out: dozvědět se, zjistit (46.25). - "As you know…": jak víte, jak víš.
Common Mistakes English Speakers Make:
- Using vědět for a person or place: Vím Karla. → Znám Karla. - Using znát before a clause: Znám, kde je nádraží. → Vím, kde je nádraží. - Using vědět for a skill: Vím mluvit česky. → Umím mluvit česky. - Translating "let me know" word for word with znát: Dej mi znát. → Dej mi vědět. - Forming the present regularly: vědím, vědíš → vím, víš. - Leaving out the second negative: Nikdo ví nic. → Nikdo nic neví. - Writing ne- apart: ne vím → nevím. - Back-shifting the tense in the subordinate clause as English does: Czech keeps the original tense (46.11).
✾ ❦ ✾ ❦ ✾ ✾ ❦ ✾ ❦ ✾ ✾ ❦ ✾ ❦ ✾
Frequency and register
Vědět is among the most frequent verbs in Czech, and Nevím is among the most frequent single-word replies. It is neutral in every register, and the forms vím, víš and ví appear everywhere from a text message to a lecture.
Nevím as an answer
In Czech, Nevím is a complete and perfectly polite answer. Czechs do not feel they must give a reason or soften it, and a plain Nevím does not sound curt. If you want to add a little warmth, you can say Bohužel nevím "Unfortunately I don't know" (as the old gentleman does in the Genre Section) or Nevím, promiňte "I don't know, sorry."
Ty and vy
Víš is the form for a friend, a child or a colleague on first-name terms; víte is both the plural "you all know" and the polite form for one person you address with vy. The shop assistant and the stranger at the bus stop (Genre Section) are addressed with víte, nevíte, jste and vám. The shift from vy to ty is made by the older or higher-ranking person, or by agreement: Můžeme si tykat? "May we use ty?"
Sayings and everyday expressions
- Kdo ví? – Who knows? - Člověk nikdy neví. – You never know. - Pokud vím… – As far as I know… - Víš co? – You know what? (the usual way to propose something: Víš co? Dáme si kávu. "Tell you what, let's have a coffee.") - Dej mi vědět. – Let me know. This is how Czechs end a message to a friend, and Dejte mi vědět is the polite form in an email. - Vím, že nic nevím. – "I know that I know nothing." Czechs know this saying as the words of Socrates, and it is the line 46.15 plays on.
Knowledge and science
The word věda gives the Czech Academy of Sciences its name, Akademie věd České republiky, literally "Academy of the Sciences" (věd is the genitive plural of věda). Czech also builds words for the workings of the mind on vědět: vědomí (consciousness) and svědomí (conscience, literally "co-knowing", the same idea as Latin conscientia). The prefix s- "with" in svědomí and svědek "witness" shows knowledge as something shared.
✾ ❦ ✾ ❦ ✾ ✾ ❦ ✾ ❦ ✾ ✾ ❦ ✾ ❦ ✾
Genesis 3:4–5 and 7 (the beginning of verse 7) in the Bible of Kralice (Bible kralická, 1579–1594; one-volume edition 1613), in the text given by Bibleserver (BKR) and by Czech Wikisource (Bible kralická, edition of 1918). The serpent tells the woman that God ví what will happen, and that she will be like the gods, vědouce good and evil. The verb vědět appears twice: once in the present tense (ví Bůh) and once in the old present transgressive (vědouce). The narrator then uses a different verb, poznali, for what Adam and Eve realise after eating: the choice between vědět and poznat is the lesson in miniature. The IPA gives a modern reading, and the English translation is that of the King James Version.
Part F-A: Interlinear Analysis
F.1a I and řekl said had serpent ženě to-woman: Nikoli by-no-means nezemřete you-will-not-die smrtí by-death!
F.1b I /ɪ/ and řekl /ˈr̝ɛkl̩/ say.PAST.M.SG.PERF had /ɦat/ serpent.M.SG.NOM ženě /ˈʒɛɲɛ/ woman.F.SG.DAT Nikoli /ˈɲɪkɔlɪ/ by-no-means(archaic) nezemřete /ˈnɛzɛmr̝ɛtɛ/ NEG-die.2PL.FUT.PERF smrtí /ˈsmr̩ciː/ death.F.SG.INS
F.2a Ale but ví knows Bůh God, že that v in kterýkoli whichever den day z from něho it jísti to-eat budete you-will-be, otevrou will-open se themselves oči eyes vaše your; a and budete you-will-be jako like bohové gods, vědouce knowing dobré good i and zlé evil.
F.2b Ale /ˈalɛ/ but ví /viː/ know.3SG.PRES Bůh /buːx/ God.M.SG.NOM že /ʒɛ/ that.CONJ v /f/ in(+ACC) kterýkoli /ˈktɛriːkɔlɪ/ whichever.M.SG.ACC den /dɛn/ day.M.SG.ACC z /z/ from(+GEN) něho /ˈɲɛɦɔ/ it.M.SG.GEN jísti /ˈjiːscɪ/ eat.INF.IMPERF(archaic) budete /ˈbudɛtɛ/ be.2PL.FUT(AUX) otevrou /ˈɔtɛvrou̯/ open.3PL.FUT.PERF se /sɛ/ REFL.ACC oči /ˈɔtʃɪ/ eye.F.PL.NOM vaše /ˈvaʃɛ/ your.PL.NOM a /a/ and budete /ˈbudɛtɛ/ be.2PL.FUT jako /ˈjakɔ/ like bohové /ˈbɔɦɔvɛː/ god.M.PL.NOM vědouce /ˈvjɛɟou̯tsɛ/ know.PRES.TRANSGR.M.PL dobré /ˈdɔbrɛː/ good.N.SG.ACC(as-noun) i /ɪ/ and zlé /zlɛː/ evil.N.SG.ACC(as-noun)
F.3a Tedy then otevříny opened jsou are oči eyes obou of-both dvou two, a and poznali they-realised že that jsou they-are nazí naked;
F.3b Tedy /ˈtɛdɪ/ then otevříny /ˈɔtɛvr̝iːnɪ/ open.PASS.PTCP.PL(archaic) jsou /jsou̯/ be.3PL.AUX oči /ˈɔtʃɪ/ eye.F.PL.NOM obou /ˈɔbou̯/ both.GEN dvou /dvou̯/ two.GEN a /a/ and poznali /ˈpɔznalɪ/ recognise.PAST.M.PL.PERF že /ʒɛ/ that.CONJ jsou /jsou̯/ be.3PL.PRES nazí /ˈnaziː/ naked.M.PL.NOM
Part F-B: Natural Text with Translation
F.1 I řekl had ženě: Nikoli nezemřete smrtí! → "And the serpent said unto the woman, Ye shall not surely die:"
F.2 Ale ví Bůh, že v kterýkoli den z něho jísti budete, otevrou se oči vaše; a budete jako bohové, vědouce dobré i zlé. → "For God doth know that in the day ye eat thereof, then your eyes shall be opened, and ye shall be as gods, knowing good and evil."
F.3 Tedy otevříny jsou oči obou dvou, a poznali, že jsou nazí; → "And the eyes of them both were opened, and they knew that they were naked;"
Part F-C: Original Czech Text
I řekl had ženě: Nikoli nezemřete smrtí! Ale ví Bůh, že v kterýkoli den z něho jísti budete, otevrou se oči vaše; a budete jako bohové, vědouce dobré i zlé. Tedy otevříny jsou oči obou dvou, a poznali, že jsou nazí;
Part F-D: Grammar and Literary Commentary
Ale ví Bůh, že… is the same construction as Vím, že… in the lesson: ví + že, a fact known. Here the subject Bůh follows the verb, which is the order of solemn, old-fashioned prose. Modern Czech has kept the phrase Bůh ví in another sense, as an expression of ignorance, "God knows" (Section D).
Vědouce is a present transgressive (přechodník přítomný), the form of the verb that tells what someone does at the same time as the main verb, "while knowing." The Internetová jazyková příručka gives for vědět the forms věda (masculine singular), vědouc (feminine and neuter singular) and vědouce (plural). The plural vědouce here agrees with the subject of budete, "you (plural) will be": the serpent's "you" is plural. Transgressives are very rare in speech today and appear mainly in the Bible of Kralice, in poetry and in formal writing. A modern writer would use a clause instead, for example a budete jako bohové, kteří znají dobré i zlé (our construction, not a quotation).
Dobré i zlé, "good and evil," uses adjectives as nouns in the neuter singular: dobré "the good," zlé "the evil." The English "knowing good and evil" renders the same.
Nikoli nezemřete smrtí! is a strong negation: nikoli "not at all" with the negative verb nezemřete, and smrtí "by death" in the instrumental. The pattern echoes the Hebrew idiom, and the English "Ye shall not surely die" is the same emphasis.
A poznali, že jsou nazí: poznat (the perfective of poznávat) is "to realise, to recognise, to come to know," a knowing that arrives. Vědět describes the state of knowing (God knows, ví; the humans will be knowing, vědouce), and poznat describes the moment of discovery. The Kralice translators use both, and the difference between them is exactly the difference between English "know" and "realise."
Otevříny jsou oči: otevříny is an archaic passive participle in the plural. Modern Czech says oči se jim otevřely "their eyes opened" or jsou otevřeny. Oči is a plural noun (singular oko "eye"), and the genitive obou dvou "of both of them" is an old way to say "both."
The Bible of Kralice was translated from the original languages by the Unity of the Brethren (Jednota bratrská) and printed at Kralice nad Oslavou in Moravia.
✾ ❦ ✾ ❦ ✾ ✾ ❦ ✾ ❦ ✾ ✾ ❦ ✾ ❦ ✾
Verbs are taught through narrative. This short story, told in the past tense, follows a young woman who arrives in a city where she knows nobody and does not know the way. It uses vědět, in its past and present forms, together with znát, so that you can hear the difference in context.
Part A: Interlinear Construed Text
46.16a Marie Marie přijela arrived do to Brna Brno a and nikoho nobody tam there neznala didn't-know.
46.16b Marie /ˈmarɪjɛ/ Marie.F.SG.NOM přijela /ˈpr̝̊ɪjɛla/ arrive.PAST.F.SG.PERF do /dɔ/ to(+GEN) Brna /ˈbr̩na/ Brno.N.SG.GEN a /a/ and nikoho /ˈɲɪkɔɦɔ/ nobody.ACC tam /tam/ there neznala /ˈnɛznala/ NEG-know.PAST.F.SG.IMPERF
46.17a Nevěděla didn't-know ani not-even, kde where je is hotel hotel.
46.17b Nevěděla /ˈnɛvjɛɟɛla/ NEG-know.PAST.F.SG ani /ˈanɪ/ not-even kde /ɡdɛ/ where je /jɛ/ be.3SG.PRES hotel /ˈɦɔtɛl/ hotel.M.SG.NOM
46.18a Zeptala asked se herself starého old pána gentleman, jestli whether ví he-knows, kde where je is Masarykova Masaryk's ulice street.
46.18b Zeptala /ˈzɛptala/ ask.PAST.F.SG.PERF se /sɛ/ REFL.ACC starého /ˈstarɛːɦɔ/ old.M.SG.GEN pána /ˈpaːna/ gentleman.M.SG.GEN jestli /ˈjɛstlɪ/ whether ví /viː/ know.3SG.PRES kde /ɡdɛ/ where je /jɛ/ be.3SG.PRES Masarykova /ˈmasarɪkɔva/ Masaryk's.F.SG.NOM ulice /ˈulɪtsɛ/ street.F.SG.NOM
46.19a Pán gentleman se himself usmál smiled a and řekl said, že that to it bohužel unfortunately neví he-doesn't-know.
46.19b Pán /paːn/ gentleman.M.SG.NOM se /sɛ/ REFL.ACC usmál /ˈusmaːl/ smile.PAST.M.SG.PERF a /a/ and řekl /ˈr̝ɛkl̩/ say.PAST.M.SG.PERF že /ʒɛ/ that.CONJ to /tɔ/ it.N.SG.ACC bohužel /ˈbɔɦuʒɛl/ unfortunately neví /ˈnɛviː/ NEG-know.3SG.PRES
46.20a Ani not-even lidé people na at zastávce stop nevěděli didn't-know, kudy which-way se oneself tam there jde goes.
46.20b Ani /ˈanɪ/ not-even lidé /ˈlɪdɛː/ person.M.PL.NOM na /na/ at(+LOC) zastávce /ˈzastaːftsɛ/ stop.F.SG.LOC nevěděli /ˈnɛvjɛɟɛlɪ/ NEG-know.PAST.M.PL kudy /ˈkudɪ/ which-way se /sɛ/ REFL.ACC(impersonal) tam /tam/ there jde /jdɛ/ go.3SG.PRES.IMPERF
46.21a Jenom only prodavačka saleswoman ve in stánku kiosk věděla knew, kudy which-way jít to-go.
46.21b Jenom /ˈjɛnɔm/ only prodavačka /ˈprɔdavatʃka/ saleswoman.F.SG.NOM ve /vɛ/ in(+LOC) stánku /ˈstaːŋku/ kiosk.M.SG.LOC věděla /ˈvjɛɟɛla/ know.PAST.F.SG kudy /ˈkudɪ/ which-way jít /jiːt/ go.INF
46.22a Ta that prodavačka saleswoman Brno Brno dobře well znala knew, protože because tu here celý whole život life bydlela lived.
46.22b Ta /ta/ that.F.SG.NOM prodavačka /ˈprɔdavatʃka/ saleswoman.F.SG.NOM Brno /ˈbr̩nɔ/ Brno.N.SG.ACC dobře /ˈdɔbr̝ɛ/ well znala /ˈznala/ know.PAST.F.SG.IMPERF protože /ˈprɔtɔʒɛ/ because tu /tu/ here celý /ˈtsɛliː/ whole.M.SG.ACC život /ˈʒɪvɔt/ life.M.SG.ACC bydlela /ˈbɪdlɛla/ live.PAST.F.SG.IMPERF
46.23a „Znám I-know tu here každou every ulici street,“ řekla she-said s with úsměvem smile.
46.23b „Znám /znaːm/ know.1SG.PRES tu /tu/ here každou /ˈkaʒdou̯/ every.F.SG.ACC ulici /ˈulɪtsɪ/ street.F.SG.ACC,“ řekla /ˈr̝ɛkla/ say.PAST.F.SG.PERF s /s/ with(+INS) úsměvem /ˈuːsmɲɛvɛm/ smile.M.SG.INS
46.24a „Víte you-know co what? Mám I-have zrovna just pauzu break, půjdu I-will-go s with vámi you.“
46.24b „Víte /ˈviːtɛ/ know.2PL.PRES(=formal) co /tsɔ/ what.ACC? Mám /maːm/ have.1SG.PRES zrovna /ˈzrɔvna/ just pauzu /ˈpau̯zu/ break.F.SG.ACC půjdu /ˈpuːjdu/ go.1SG.FUT.PERF s /s/ with(+INS) vámi /ˈvaːmɪ/ you.PL.INS(=formal)“
46.25a Cestou on-the-way se herself Marie Marie dozvěděla found-out, že that se herself prodavačka saleswoman jmenuje is-called Eva Eva.
46.25b Cestou /ˈtsɛstou̯/ way.F.SG.INS se /sɛ/ REFL.ACC Marie /ˈmarɪjɛ/ Marie.F.SG.NOM dozvěděla /ˈdɔzvjɛɟɛla/ find-out.PAST.F.SG.PERF že /ʒɛ/ that.CONJ se /sɛ/ REFL.ACC prodavačka /ˈprɔdavatʃka/ saleswoman.F.SG.NOM jmenuje /ˈjmɛnujɛ/ be-called.3SG.PRES.IMPERF Eva /ˈɛva/ Eva.F.SG.NOM
46.26a Eva Eva o about městě city věděla knew spoustu a-lot zajímavých interesting věcí of-things.
46.26b Eva /ˈɛva/ Eva.F.SG.NOM o /ɔ/ about(+LOC) městě /ˈmɲɛscɛ/ city.N.SG.LOC věděla /ˈvjɛɟɛla/ know.PAST.F.SG spoustu /ˈspou̯stu/ a-lot.F.SG.ACC zajímavých /ˈzajiːmaviːx/ interesting.F.PL.GEN věcí /ˈvjɛtsiː/ thing.F.PL.GEN
46.27a „Nevěděla didn't-know jsem I-am, že that jste you-are tu here poprvé for-the-first-time,“ řekla said Eva Eva.
46.27b „Nevěděla /ˈnɛvjɛɟɛla/ NEG-know.PAST.F.SG jsem /jsɛm/ be.1SG.AUX že /ʒɛ/ that.CONJ jste /jstɛ/ be.2PL.PRES(=formal) tu /tu/ here poprvé /ˈpɔpr̩vɛː/ for-the-first-time,“ řekla /ˈr̝ɛkla/ say.PAST.F.SG.PERF Eva /ˈɛva/ Eva.F.SG.NOM
46.28a Před in-front-of hotelem hotel Eva Eva dodala added: „Dejte give mi me vědět to-know, jak how se oneself vám to-you tu here bude will líbit please.“
46.28b Před /pr̝̊ɛd/ in-front-of(+INS) hotelem /ˈɦɔtɛlɛm/ hotel.M.SG.INS Eva /ˈɛva/ Eva.F.SG.NOM dodala /ˈdɔdala/ add.PAST.F.SG.PERF: „Dejte /ˈdɛjtɛ/ give.IMP.2PL.PERF(=formal) mi /mɪ/ I.DAT(clitic) vědět /ˈvjɛɟɛt/ know.INF.IMPERF jak /jak/ how se /sɛ/ REFL.ACC vám /vaːm/ you.PL.DAT(=formal) tu /tu/ here bude /ˈbudɛ/ be.3SG.FUT(AUX) líbit /ˈliːbɪt/ please.INF.IMPERF“
46.29a Marie Marie poděkovala thanked a and už already věděla knew, že that v in Brně Brno bude will mít have aspoň at-least jednu one známou acquaintance.
46.29b Marie /ˈmarɪjɛ/ Marie.F.SG.NOM poděkovala /ˈpɔɟɛkɔvala/ thank.PAST.F.SG.PERF a /a/ and už /uʃ/ already věděla /ˈvjɛɟɛla/ know.PAST.F.SG že /ʒɛ/ that.CONJ v /v/ in(+LOC) Brně /ˈbr̩ɲɛ/ Brno.N.SG.LOC bude /ˈbudɛ/ be.3SG.FUT(AUX) mít /miːt/ have.INF aspoň /ˈaspɔɲ/ at-least jednu /ˈjɛdnu/ one.F.SG.ACC známou /ˈznaːmou̯/ acquaintance.F.SG.ACC
46.30a Po after týdnu week už already Marie Marie znala knew Brno Brno skoro almost tak as dobře well jako as Eva Eva a and nebyla wasn't tu here sama alone.
46.30b Po /pɔ/ after(+LOC) týdnu /ˈtiːdnu/ week.M.SG.LOC už /uʃ/ already Marie /ˈmarɪjɛ/ Marie.F.SG.NOM znala /ˈznala/ know.PAST.F.SG.IMPERF Brno /ˈbr̩nɔ/ Brno.N.SG.ACC skoro /ˈskɔrɔ/ almost tak /tak/ as dobře /ˈdɔbr̝ɛ/ well jako /ˈjakɔ/ as Eva /ˈɛva/ Eva.F.SG.NOM a /a/ and nebyla /ˈnɛbɪla/ NEG-be.PAST.F.SG tu /tu/ here sama /ˈsama/ alone.F.SG.NOM
Part B: Natural Sentences
46.16 Marie přijela do Brna a nikoho tam neznala. → "Marie arrived in Brno and did not know anyone there."
46.17 Nevěděla ani, kde je hotel. → "She did not even know where the hotel was."
46.18 Zeptala se starého pána, jestli ví, kde je Masarykova ulice. → "She asked an old gentleman whether he knew where Masarykova street was."
46.19 Pán se usmál a řekl, že to bohužel neví. → "The gentleman smiled and said that unfortunately he did not know."
46.20 Ani lidé na zastávce nevěděli, kudy se tam jde. → "Even the people at the stop did not know the way there."
46.21 Jenom prodavačka ve stánku věděla, kudy jít. → "Only the saleswoman in the kiosk knew which way to go."
46.22 Ta prodavačka Brno dobře znala, protože tu celý život bydlela. → "The saleswoman knew Brno well, because she had lived here all her life."
46.23 „Znám tu každou ulici,“ řekla s úsměvem. → "'I know every street here,' she said with a smile."
46.24 „Víte co? Mám zrovna pauzu, půjdu s vámi.“ → "'You know what? I'm just on my break, I'll go with you.'"
46.25 Cestou se Marie dozvěděla, že se prodavačka jmenuje Eva. → "On the way Marie found out that the saleswoman's name was Eva."
46.26 Eva o městě věděla spoustu zajímavých věcí. → "Eva knew a lot of interesting things about the city."
46.27 „Nevěděla jsem, že jste tu poprvé,“ řekla Eva. → "'I didn't know you were here for the first time,' said Eva."
46.28 Před hotelem Eva dodala: „Dejte mi vědět, jak se vám tu bude líbit.“ → "In front of the hotel Eva added: 'Let me know how you like it here.'"
46.29 Marie poděkovala a už věděla, že v Brně bude mít aspoň jednu známou. → "Marie thanked her and already knew that she would have at least one acquaintance in Brno."
46.30 Po týdnu už Marie znala Brno skoro tak dobře jako Eva a nebyla tu sama. → "After a week Marie knew Brno almost as well as Eva and was not alone here."
Part C: Czech Text Only
46.16 Marie přijela do Brna a nikoho tam neznala.
46.17 Nevěděla ani, kde je hotel.
46.18 Zeptala se starého pána, jestli ví, kde je Masarykova ulice.
46.19 Pán se usmál a řekl, že to bohužel neví.
46.20 Ani lidé na zastávce nevěděli, kudy se tam jde.
46.21 Jenom prodavačka ve stánku věděla, kudy jít.
46.22 Ta prodavačka Brno dobře znala, protože tu celý život bydlela.
46.23 „Znám tu každou ulici,“ řekla s úsměvem.
46.24 „Víte co? Mám zrovna pauzu, půjdu s vámi.“
46.25 Cestou se Marie dozvěděla, že se prodavačka jmenuje Eva.
46.26 Eva o městě věděla spoustu zajímavých věcí.
46.27 „Nevěděla jsem, že jste tu poprvé,“ řekla Eva.
46.28 Před hotelem Eva dodala: „Dejte mi vědět, jak se vám tu bude líbit.“
46.29 Marie poděkovala a už věděla, že v Brně bude mít aspoň jednu známou.
46.30 Po týdnu už Marie znala Brno skoro tak dobře jako Eva a nebyla tu sama.
Part D: Grammar Notes for Genre Section
This narrative shows vědět and znát in the past and the present, in direct and reported speech.
Vědět in the past: nevěděla (46.17), nevěděli (46.20), věděla (46.21, 46.26, 46.29), nevěděla jsem (46.27). In the third person the past tense has no auxiliary: Nevěděla ani… In the first person it does: Nevěděla jsem. The participle agrees with the subject in gender and number: nevěděla (feminine singular), nevěděli (masculine animate plural: lidé).
Vědět in the present, in speech: ví (46.18, in a reported question), neví (46.19), víte (46.24). In 46.18 and 46.19 the present tense is kept in the clause, although the main verb (zeptala se, řekl) is past: the old gentleman knows, or does not know, at the time of speaking, and Czech says so in the present tense. Compare 46.11 in Section A.
Indirect questions: jestli ví, kde je… (46.18), nevěděli, kudy se tam jde (46.20), věděla, kudy jít (46.21). After vědět a question word (kde, kudy) or jestli opens the clause. Kudy asks about the route, "which way?", and is different from kam "where to?" and kde "where?" Kudy jít (46.21) uses the infinitive after the question word, "which way to go."
Znát in the past and present: neznala (46.16, with nikoho, accusative of a person), znala (46.22, 46.30, with Brno), znám (46.23, with ulici). Compare 46.17, nevěděla ani, kde je hotel, with 46.16, nikoho tam neznala: she did not know the fact, and she did not know the people.
Dozvědět se: the perfective Marie se dozvěděla, že… (46.25) means "found out, learned (a piece of news)." The Internetová jazyková příručka lists dozvědět se and dovědět se as two forms of the same verb, so you will see both. Like vědět, it takes a že-clause. Its present (perfective, so future) forms: dozvím se, dozvíš se, dozví se, dozvíme se, dozvíte se, dozvědí se.
Vědět o + locative: Eva o městě věděla (46.26): "knew about the city." Compare Eva znala město "Eva knew the city" (as a place she was familiar with).
Zeptat se + genitive: zeptala se starého pána (46.18). The verb ptát se / zeptat se "to ask" takes the genitive of the person asked: zeptat se pána, zeptat se prodavačky.
Fixed phrases: Víte co? (46.24) opens a suggestion; dejte mi vědět (46.28) is the polite imperative of dát vědět, as dej mi vědět in 46.10.
Známá: a známá is a female acquaintance, an adjective used as a noun, built from znát (46.29): známý (an acquaintance, male), známá (female), známí (plural). It can also mean "known" as an adjective: známý spisovatel "a well-known writer."
Formal address: the strangers address one another with vy (nevíte, víte, jste, vám, vámi) and are not yet on ty terms. See Section E.
✾ ❦ ✾ ❦ ✾ ✾ ❦ ✾ ❦ ✾ ✾ ❦ ✾ ❦ ✾
ě
The letter ě marks a soft consonant before it. After d, t, n it softens the consonant: vědět [ˈvjɛɟɛt], věděl [ˈvjɛɟɛl], poděkovala [ˈpɔɟɛkɔvala], městě [ˈmɲɛscɛ], Brně [ˈbr̩ɲɛ]. After b, p, v it adds a [j]: the first syllable of vědět and věděla [vjɛ], and věcí [ˈvjɛtsiː]. After m it gives [mɲɛ]: město, úsměvem [ˈuːsmɲɛvɛm].
Long vowels
The čárka (acute accent) and the kroužek mark length: vím [viːm], víš [viːʃ], ví [viː], víme, víte, mám, máš, znám, každou, týdnu, zítra, líbit, známou, pán. Length is part of the word and can change meaning: dal "he gave" and dál "further" differ only in length, so learn each long vowel with its word. The letter ú at the start of a word is long (úsměv [ˈuːsmɲɛf]); ů is long and appears only inside or at the end of words.
Voicing assimilation
Czech consonant clusters take their voicing from the last consonant. In nikdo the k becomes [ɡ]: [ˈɲɪɡdɔ]; in kdybych the k is [ɡ]: [ˈɡdɪbɪx]; in když [ɡdɪʃ]. In zastávce the v is [f] before c: [ˈzastaːftsɛ]. The preposition v is [f] before a voiceless consonant (v kterýkoli) and [v] before a vowel or a voiced consonant (v Brně). Před is [pr̝̊ɛd] before a voiced consonant such as h in před hotelem.
Final devoicing
A voiced consonant at the end of a word becomes voiceless: život [ˈʒɪvɔt], už [uʃ], když [ɡdɪʃ], před [pr̝̊ɛt] before a pause. Nasals and l, r are not affected: pán [paːn], hotel [ˈɦɔtɛl].
ř
The letter ř (řekl, přijela, před, dobře, nezemřete) is the trilled fricative [r̝]. After a voiceless consonant, and at the end of a word, it is voiceless: přijela [ˈpr̝̊ɪjɛla], před [pr̝̊ɛt]. At the start of a word, or between voiced sounds, it is voiced: řekl [ˈr̝ɛkl̩], dobře [ˈdɔbr̝ɛ], nezemřete [ˈnɛzɛmr̝ɛtɛ].
Syllabic l and r
In řekl, the final l is syllabic: [ˈr̝ɛkl̩]. In Brno, Brna, Brně, and in smrtí, r carries the syllable: [ˈbr̩nɔ], [ˈsmr̩ciː]. In poprvé [ˈpɔpr̩vɛː] the r is syllabic too.
Negation
Write ne- together with the verb: nevím, neví, nevěděl, neznala. The stress falls on ne- in the negated verb: NE-vím, NE-ví, NE-věděl. The separate word ne means "no" (Ne, nevím. "No, I don't know.").
Quotation marks
Czech places the opening quotation mark low, „, and the closing one high, “: „Znám tu každou ulici,“ řekla.
✾ ❦ ✾ ❦ ✾ ✾ ❦ ✾ ❦ ✾ ✾ ❦ ✾ ❦ ✾
---
Course Index: [latinum.substack.com/p/index](https://latinum.substack.com/p/index)